|
|
Interspecific and intraspecific variation in gastrointestinal microbiota composition of parrots and its association with incidence of selected disorders
Černá, Kateřina ; Vinkler, Michal (vedoucí práce) ; Rychlík, Ivan (oponent)
Papoušci chovaní v zajetí mohou trpět různými poruchami trávení, metabolismu a chování. Výzkum posledních let ukázal, že tyto poruchy by mohly souviset se střevní mikrobiotou, buďto přímo, nebo přes osu mikrobiota-střevo-mozek. Přestože mnoho komerčních probiotických produktů určených papouškům inzeruje prospěšné vlivy na zažívání a duševní pohodu, tyto vlivy nejsou dostatečně podpořeny veřejně dostupnými vědeckými pracemi. Jejich existence je předpokládána spíše na základě znalostí o ose mikrobiota-střevo-mozek získaných ve studiích prováděných na drůbeži, myších a lidech. Papoušci se však od těchto modelových obratlovců významně liší morfologií trávicího traktu, i složením střevní mikrobioty. Tato práce měla za cíl popsat mezidruhovou a vnitrodruhovou variabilitu ve složení střevní mikrobioty papoušků, a propojit tuto variabilitu s incidencí osmi vybraných poruch chování a fyziologie. Složení střevní mikrobioty 491 jedinců 85 druhů papoušků bylo analyzováno pomocí 16S rRNA metabarcodingu. Druh hostitele, typ potravy, a prostředí chovného zařízení byly identifikovány jako hlavní faktory ovlivňující diverzitu a složení střevní mikrobioty papoušků. Silnější fylogenetický signál byl zaznamenán u orální mikrobioty než u mikrobioty trusu. Byly popsány některé bakterie vyskytující se u většiny jedinců...
|
|
|
Probiotika, prebiotika, synbiotika a postbiotika v mateřském mléce a formulích
ŠEBÍKOVÁ, Lucie
Střevní mikrobiota tvoří přibližně 80 % naší imunity. K největšímu osídlení mikroorganismy dochází v prvních 1000 dnech života dítěte, proto je důležité dbát na vyváženou stravu, která bude adekvátně podporovat růst a diverzitu střevní flóry. V teoretické části své práce přiblížím složení mateřského mléka a druhy náhradní mléčné výživy. Dozvíte se, že na složení střevní mikrobioty se podílí mnoho faktorů. Pokud dojde k dysmikrobií, například následkem dlouhodobého užívání antibiotik, může to mít za následek rozvoj metabolických, imunologických a psychických poruch. Cílem mé bakalářské práce bylo zjistit obsah probiotik, prebiotik, postbiotik a synbiotik v mateřském mléce a formulích v 1., 6., 12. a 18. měsíci. Data jsem čerpala z odborné literatury a ze stránek firem vybraných mléčných výživ. Pro zjištění konkrétního příjmu sledovaných látek jsem vyhodnotila jídelníčky od 10 respondentů. Mateřské mléko je nejpřirozenější formou výživy, proto je předlohou pro výrobu mléčných formulí. Dle obsahu synbiotik jsou mateřskému mléku nejvíce podobná mléka Hipp BIO combiotik a BEBA COMFORT HM-O. Nutrilon advance má ze sledovaných mlék nejpodobnější obsah prebiotik, což se potvrdilo i při sledování konkrétního příjmu z jídelníčků. Nutrilon a Hami obsahují jako jediná mléka postbiotika díky výrobnímu procesu řízené fermentace Lactofidus. Tyto údaje by mohly přispět k rozhodování jakou náhradní mléčnou výživu zvolit, pokud nemůže být dítě kojeno. Jelikož jsem ale ve své práci nehodnotila celkové složení mléčných formulí, ale pouze obsah sledovaných látek, nemůžeme vycházet z toho, že mléka, kterým vyšly nejlepší hodnoty jsou nejvhodnější variantou výživy. Výběr formulí by měl být konzultován s pediatrem nebo nutričním specialistou.
|
|
|
Induction of immune responses by intestinal segmented filamentous bacteria
Pacáková, Iva ; Dobeš, Jan (vedoucí práce) ; Schwarzer, Martin (oponent)
Střevo je neustále vystavováno různým patogenům, a proto je správná funkce střevní bariéry zásadní pro celkové zdraví organismu. SFB bakterie jsou součástí střevního mikrobiomu a sídlí v terminálním ileu tenkého střeva, kde penetrují skrz mukózní vrstvu a blízce interagují s buňkami střevního epitelu. Tato asociace mezi SFB a epiteliálními buňkami je doprovázena formováním endozomálních váčků nesoucích SFB antigeny, které spouští produkci IgA ve střevě a Th17 buněčné odpovědi. K indukci Th17 buněk vede dvoustupňový mechanismus. Aby mohly být SFB-specifické T-buňky aktivovány, potřebují k tomu antigenní prezentaci pomocí MHC molekul druhé třídy na profesionálních antgen prezentujících buňkách. Z tohoto důvodu nejdříve antigen presentující buňky migrují k místu indukce, kde aktivují antigen-specifické naivní T buňky, které se následně stávají RORyt+ Th17 buňkami. Ve druhém kroku pak aktivované Th17 buňky migrují zpět do lamina propria, kde podléhají funkční maturaci spuštěním exprese cytokinových genů. Ve výsledku se Th17 buňky nashromáždí v lamina propria, kde produkují své efektorové cytokiny IL-17 a IL-22, které dále ovlivňují celkovou rovnováhu ve střevě. Přítomnost SFB bakterií ve střevě vede k celkové Th17 polarizaci imunitní odpovědi, což může přispět k následnému průběhu Th17-závislých...
|
|
|
Ekologické aspekty ovlivňující mikrobiotu trávicího traktu ptáků
Schmiedová, Lucie ; Kreisinger, Jakub (vedoucí práce) ; Mrázek, Jakub (oponent) ; Gvoždíková Javůrková, Veronika (oponent)
Střeva obratlovců jsou obydlena taxonomicky i funkčně různorodým společenstvem bakterií a jiných mikroorganismů. Pokroky v sekvenačních technologiích odhalily vliv střevní ikrobioty (dále jen SM) na fyziologii, imunitu i chování hostitele. Naše současné vědomosti jsou však založené zejména na studiu modelových organismů, jejichž SM se od volně žijících obratlovců významně liší. Předložená práce je proto zaměřena na studium SM pomocí sekvenování druhé generace u volně žijích pěvců a srovnává jejich SM ostatními obratlovci, zejména s nejvíce studovanými savci. Na vnitrodruhové i mezidruhové úrovni se předložená práce věnuje faktorům, které složení SM ovlivňují, mezi něž patří například vnitřní regulační mechanismy hostitele (například genotyp, imunitní systém či fyziologie hostitele), sociální kontakty či environmentální faktory (včetně potravy). Dále se tato práce zabývá stabilitou SM v čase a změnami SM během Z výsledků této práce vyplývá, že u pěvců jsou v SM dominantní bakteriální kmeny Proteobacteria, Firmicutes, Actinobacteria, Tenericutes, Bacteroidetes a Chlamydia, což naznačuje složení SM odlišné od SM savců. Mezidruhová variabilita ve složení SM pěvců je ovlivněna zejména fylogenezí hostitele, efekt geografické vzdálenosti mezi lokalitami sběru vzorků je méně výrazný. Zatímco u savců jsou ekologické...
|
|
|
Úloha výživy v prevenci osteoporózy: vápník, bílkoviny a střevní mikrobiota
Holánová, Karolína ; Zikán, Vít (vedoucí práce) ; Vágnerová, Tereza (oponent)
Úvod: Osteoporóza je definována jako systémové metabolické onemocnění skeletu, charakterizovaném sníženým množstvím kostní hmoty a zhoršením mikroarchitektury kostní tkáně s výsledným zvýšením lomivosti a následným výskytem zlomenin. U žen po menopauze může za zvýšení rizika vzniku osteoporózy nedostatek pohlavních hormonů - estrogenů. Cíl: Cílem diplomové práce bylo zhodnotit nutriční stav žen po menopauze s osteoporózou (S OP) a bez osteoporózy (BEZ OP) se zaměřením na vápník, bílkoviny a nutrienty ovlivňující střevní mikrobiotu (prebiotika a probiotika). Metody: Nutriční stav byl hodnocen na základě rozboru třídenních jídelníčků a dotazníkového šetření tykající se stravovacích preferencí. Množství jednotlivých živin v jídelníčcích respondentek bylo získáno pomocí webové stránky www.kaloricketabulky.cz. Denzity kostního minerálu byly měřeny pomocí dvouenergiová rentgenové absorpciometrie (DXA). Výsledky: Nutriční rozbor jídelníčků neukázal ve většině případů žádné statisticky významné rozdíly v příjmu živin. Jako statisticky významné se ukázaly pouze rozdíly v příjmu bílkovin a vlákniny mezi skupinou žen s OP a kontrolní skupinou žen bez OP, vyšší příjem vykazovala skupina bez OP. U obou skupiny byl zjištěn vyšší příjem energie, tuků a bílkovin oproti doporučeným hodnotám. Naopak nízký příjem u...
|
|
|
Microbiota as a modulator of carcinogenesis
Benešová, Iva ; Kverka, Miloslav (vedoucí práce) ; Krulová, Magdaléna (oponent)
Mnoho studií prokázalo schopnost střevní mikrobioty ovlivňovat protinádorovou imunitní odpověď, buď přímou interakcí s imunitními buňkami, nebo skrz bakteriální metabolity. Některé bakterie dokonce mohou migrovat do nádorů a zde ovlivňovat imunitní odpověd. Podání imunitních checkpoint inhibitorů (ICI) může zlepšit protinádorovou imunitní odpověď. Některé účinky mikrobioty jsou dosaženy pouze v přítomnosti ICI. Na druhou stranu, mikrobiota může indukovat růst nádorů a negativně ovlivnit účinky ICI. Pro studium vlivu střevní mikrobioty na ICI terapii jsme narušili střevní homeostázi podáním antibiotik (ATB). To vedlo ke sníženému růstu nádorů a zvýšené prozánětlivé imunitní odpovědi nejen ve střevech ale i v nádorech, kde především IFN-γ indukoval účinnou imunitní odpověď. Tato efektivní protinádorová imunitní odpověď byla přenesena kolonizací bezmikrobních myší mikrobiotou od myší s podanými ATB, pokud byla současně podána αPD-1 monoklonální protilátka. Kolonizované myši měly zvýšené množství segmentovaných filamentózních bakterií (SFB), což vedlo ke zvýšeným hladinám IL-17 a Th17 a ve výsledku ke sníženému růstu nádorů. Souhrnně tato diplomová práce ukazuje schopnosti střevní mikrobioty ovlivňovat protinádorovou imunitní odpověď a dokonce i odpovídavost na léčbu ICI. Klíčová slova: střevní...
|
|
| |
|
|
Sexual dimorphism of rat gut microbiota composition and intestinal immunity
Kalousová, Pavla ; Kovařík, Miroslav (vedoucí práce) ; Jílek, Petr (oponent)
Univerzita Karlova Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra biologických a lékařských věd Kandidát: Pavla Kalousová Školitel: PharmDr. Miroslav Kovařík, Ph.D. Název práce: Sexuální dimorfismus ve složení střevní mikroflóry a střevní imunity u potkana Pozadí a cíl: Mnoho faktorů může ovlivnit složení střevní mikroflóry a imunitního systému. Je dobře známo, že jedním z těchto faktorů je pohlaví. Tento pohlavní dimorfismus může vést k speciálně upravené léčbě nemocí pro jednotlivé pohlaví a také při nutričních opatřeních. Tato práce cílila na analýzu pohlavních rozdílů u střevní mikroflóry a imunity u dospělých potkanů. Metody: Jako testovací skupina byli použiti 12 týdnů staří potkani mužského a ženského pohlaví kmene Wistar. Střevní obsah byl zanalyzován DNA-sekvenční metodou k identifikaci složení střevní mikrobů. Pomocí metody ELISA byla provedena detekce koncentrace IgA ze vzorku exkrementů a střevního obsahu. Průtoková cytometrie při analýze vzorku exkrementů stanovila hladinu IgA-obalených bakterií. Výsledky: Metagenomická analýza objevila 1 specificky samičí řád, 4 rodiny, 13 rodů a 13 druhů, které nejsou přítomné u samčích potkanů. Jen jeden druh mikroba byl identifikován jako specificky samčí. Kvantitativní analýza ukázala vyšší poměr řádu Firmicutes u mužského pohlaví, který je dále...
|
|
|
Změny mikrobiálního osídlení trávicího traktu u pacientů po alogenní transplantaci hematopoetických buněk
Michková, Petra ; Mrázek, Jakub (vedoucí práce) ; Kodešová, Tereza (oponent)
Fyziologická mikroflóra se vyznačuje širokou diverzitou. Mikrobiální komunita se skládá převážně z bakterií, ale zahrnuje také houby, archaea a viry. V tlustém střevě dominují z 90 % především anaerobní komenzální bakterie . Složení a produkty střevní mikrobioty mají významný vliv na imunitní systém jedince, jejich vzájemné interakce mohou ve výsledku podpořit imunitní toleranci nebo zánětlivou imunitní odpověď. Transplantace krvetvorných buněk (HSCT) a s ní související standardní postupy, kterými jsou kondicionování, expozice antibiotikům a dietní profylaxe, představují modifikaci a disrupci střevní mikrobioty, která rozvoji některých závažných posttransplantačních komplikací dopadem na OS (overall survival) a TRM (treatment related mortality) pacientů. Cílem této práce bylo zjistit zastoupení jednotlivých bakteriálních kmenů u pacientů, kteří podstupují alogenní HSCT a dále vliv transplantace na složení a rozmanitost jejich střevní mikrobioty. Vzorky stolice byly získány od 52 pacientů, kteří podstoupili v ických buněk. Termín pro odebrání prvního vzorku byl stanoven na začátek hospitalizace zpravidla v období před zahájením přípravného režimu, druhý vzorek byl odebrán v hospitalizace. Pro analýzu mikrobioty byla použita molekulárně genetická metoda PCR 16S taxonů metodou NGS (sekvenování nové generace)....
|
|
|
Zdravotní aspekty a využití probiotických mikroorganismů
Ishaková, Žaneta
Bakalářská práce se zabývá zdravotními aspekty a využitím probiotických mikroorganismů v potravinářském a farmaceutickém průmyslu. V práci jsou charakterizovány některé probiotické rody a jejich mikrobiologické a technologické požadavky. Následně jsou popsány vlivy probiotik na onemocnění postihující imunitního a gastrointestinálního systému. Dále je práce zaměřena na probiotické produkty jako jsou doplňky stravy s obsahem probiotik a fermentované mléčné výrobky. Poslední část je věnována legislativním požadavkům na probiotika.
|
host ::
RSS.